SLUNEČNICE  ČESKÉ BUDĚJOVICE  PRODEJNA ZDRAVÝCH POTRAVIN, BIOPOTRAVIN, BYLIN A CENTRUM ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU 

»

Jak dodávat do organismu tekutiny / jak správně pít

 

Voda tvoří lidské tělo ze 70% . Voda je v těle v neustálém pohybu. Vylučujeme jí močí, stolicí, potem, vydechováním a odpařováním do okolí. Voda je potřebná při metabolismu a pro správnou funkci mnoha tkání.

Proto je třeba ji do organismu dodávat v dostatečném množství. Pro naše tělo je nepříznivý jak její nedostatek, tak i nadbytek

Při nedostatku tekutin se krev zahušťuje, hůře proudí a tím se snižuje přívod živin do tkání a průtok krve ledvinami. To vede k horšímu odbourávání a vylučování škodlivých látek z těla.

Ani nadbytek tekutin není bez následků. Neúměrně se totiž ředí krev, klesá hladina přenášených živin a kyslíku. Důsledkem je pak velká námaha pro srdce, které musí přečerpat více tekutin proto, aby byli tkáně úměrně živeny. Je to však zátěž nejen pro srdce, ale také pro ledviny, které jsou nuceny filtrovat více krve.

 

 

Kolik tedy potřebujeme tekutin a v jaké formě? V lékařské literatuře se uvádí, že potřebujeme přijmout nejméně 2 – 3,5l tekutin denně. Do množství přijatých tekutin by se měla započítávat i voda přijatá v ovoci, polévce. Voda v kávě se však do pitného režimu započítávat nemůže. Káva v organismu působí tak, že naopak ještě vodu z těla odvádí.

Velmi prospěšné je do organismu zařadit kaše uvařené z celých obilných zrn. Obsahují totiž hodně vázané tekutiny.

 

Množství přijatých tekutin by se také mělo přizpůsobit podle ročního období a teploty. Prší-li nebo je vlhko a zima, stačí pít mnohem méně, nežli v teplém počasí. Každý člověk by se měl naučit přemýšlet o tom, kolik by v daný den měl přijmout tekutin v závislosti právě na počasí a typu zkonzumovaného jídla (jestli jsme snědli tekutější nebo hustější jídlo).

 

Žaludek by měl po jídle být zaplněn z jedné třetiny jídlem, z jedné třetiny tekutinou a poslední třetina má zůstat prázdná, aby mohlo dojít k rychlému a dokonalému strávení jídla. Staré moudré přísloví „Jez do polosyta a pij do polopita“ je velmi moudré a měli bychom jej dodržovat.

 

Je třeba naučit se pít v průběhu celého dne po doušcích. Ne např. po návratu z práce, když si vzpomeneme, že celý den nepili….. chtít dohnat pitný režim a vypít najednou půl litru vody nebo piva. Pocit žízně, není ukazatelem potřeby pití. Čekat s napitím až na žízeň není správné. Žízeň je známka počínající dehydratace organismu. Pití po doušcích také odstraní nepříjemný pocit tlačení v břiše, který mnoho lidí po napití pociťuje.

Ve chvíli, kdy člověk začne s popíjením během celého dne po doušcích aplikovat, tak se během několika dnů začne častěji dostavovat pocit žízně, protože se začne vyrovnávat tlak v mezibuněčném prostoru a tělo začne vodu daleko více vyžadovat.

 

Někdy náš organismus trochu naše vjemy zamění a stane se, že nedostatek tekutin se projeví jako pocit hladu. Proto, když máme hlad, přestože jsme se dobře najedli, zkusme se napít.

 

Je důležité, aby voda, kterou používáme na vaření nebo v nápoji, byla kvalitní. Vyplatí se přivézt si vodu s dobrého pramene, pokud takový ve vašem okolí ještě je.

 

Pro náš organismus je velmi dobré naučit se vypít chvíli před každým jídlem 1-2 dcl čisté vody (kvůli aktivaci enzymů potřebných pro trávení). Důležité je odnaučit se pít během jídla, protože tím se zředí trávící šťávy a zbrzdí se tím trávení. Po jídle bychom měli také chvíli počkat s napitím.

Veškerou potravu i nápoje bychom měli přijímat v teplém nebo vlažném stavu (nejnižší, by měla být teplota okolního prostředí). Žaludek totiž potřebuje ke správnému fungování vlhko a teplo. Ne chlad, který způsobuje zpomalení trávení.

Když v létě pošleme do žaludku studenou zmrzlinu, džus či pivo, nakrátko sice pociťujeme osvěžení, ale organismus musí začít vytápět zažívací systém, a tak se naopak zahříváme. Např. při horečce nepodáváme nemocnému studený čaj, který by nutil jeho organismus k dalšímu zahřívání ale naopak horký, který podpoří ochlazování.

 

Nejčastěji bychom tedy měli pít čistou, neperlivou vodu do které můžeme občas přidat citrónovou šťávu. Citrón, ačkoliv je kyselý, působí v organismus

Bylinkové čaje bychom měli používat jen občas nebo při nemoci či při pročišťování organismu.

 

Časté používání černého čaje není pro naše zdraví prospěšné. Obsahuje thein, jenž je 3-4x silnější než kofein, který nepřirozeně stimuluje nervový systém, a blokuje tvorbu enzymů potřebných ke trávení.

Černý čaj má také silně stahující účinek na vnitřní orgány. Časté pití černého čaje bývá jednou z příčin zácpy. Zejména u dětí, je třeba dávat pozor na takzvané „ovocné čaje, které jsou složeny z černého čaje a ovoce nebo ovocného umělého aroma. ( chtěla bych upozornit, že nápisu na krabičce „přírodně identické aroma“ rozumějme jako „umělá chemická příchuť, nikoliv tedy skutečný výtažek z ovoce!)

 

Obchody jsou dnes přímo zahlceny různými limonádami a šťávami nejrůznějších barev a chutí. Jsou lákavé, ale pro naše zdraví znamenají velkou zátěž. Spolu s vodou totiž přijímáme množství cukru (nebo umělého sladidla) a také barviva, dochucovadla a stabilizátory. Je opravdu lépe se těmto lákavým tekutinám vyhnout, vždyť po jejich vypití necítíte o nic menší žízeň než předtím a jejich osvěžující efekt je velmi krátkodobý. Při koupi těchto nápojů, pokud se tedy bez nich neobejdete, pečlivě čtěte složení a vyberte ten, který obsahuje nejméně chemických přísad a cukru či umělého sladidla. Tyto nápoje nemůžeme stejně jako kávu počítat do pitného režimu.

 

Také zelený čaj bychom si měli dělat mnohem slabší, než je zvykem. Silný čaj může způsobovat neklid a bolesti hlavy či nespavost.

 

Na jaře proti jarní únavě, ale i během celého roku je prospěšné přidávat do čaje trochu jablečného octa. Ten podporuje trávení pomáhá udržovat správné PH v žaludku. Je vhodné jej používat i do běžných pokrmů místo klasického octa, který naopak trávení blokuje.

 

K běžnému pití doporučujeme čistou, neperlivou vodu a léčivé opražené čaje typu Bancha, o kterých se zmíníme v příštím dílu.

 

NDJkY2ZkN