SLUNEČNICE  ČESKÉ BUDĚJOVICE  PRODEJNA ZDRAVÝCH POTRAVIN, BIOPOTRAVIN, BYLIN A CENTRUM ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU 

» SOLENÍ

JAK ZDRAVĚ POUŽÍVAT SŮL?

Pohádka „Sůl nad zlato“ vystihuje podstatu věci. Sůl je mnohdy vzácným a nezbytným doplňkem při přípravě jídla. Musí se ale používat v přiměřeném množství a projít správnou kuchyňskou úpravou.

Potřeba soli se může u různých lidí výrazně lišit. Záleží na konstituci, způsobu života i myšlení, na celkové skladbě jídelníčku, množství fyzické aktivity, na klimatických poměrech a počasí. Chuť na slané nám není vrozená. Je to naučený zlozvyk, který podporujeme konzumací slaných jídel. Chuť soli často přehluší přirozenou chuť jídel. Zkuste proto používat více přirozeného koření. Udělejte pokus: omezte na tři týdny konzumaci soli a možná zjistíte, že vám nakonec vyhovuje přirozená slanost potravin. Nadměrné solení přináší do organismu nadměrné množství sodíku, který podle lékařských studií zvyšuje krevní tlak, poškozuje cévy a zvyšuje tak riziko poškození mozkových cév vedoucí až k mrtvici, dále poškozuje srdeční tkáň. Stárnoucí cévy ztrácejí schopnost rozšiřovat se a sodík tuto situaci ještě zhoršuje. Sodík a draslík mají být v organismu ve správném poměru. Dojde-li však k jeho porušení a sodík je přijímán v nadměrném množství, odbourává nám z těla draslík, který je důležitý právě pro kvalitu cév.

 

Jak funguje sůl v našem organismu:

Kuchyňská rafinovaná sůl obsahuje dva minerály - sodík a chlór. Sodík a také chlór jsou nedílnou součástí tělesných tekutin a nezastupitelně určují základní vlastnosti vnitřního prostředí našeho organismu.

Sodík – má v organismu řadu velmi důležitých funkcí. Má vliv na správnou kontrakci svalů, podporuje metabolismus minerálních látek, je důležitý pro růst, udržuje vápník v krvi v rozpustném stavu. Ovlivňuje vodní hospodářství (zadržuje tekutiny v těle), udržuje elektrickou aktivitu buněk, přenos nervových vzruchů... . Měl by ale být v rovnovážném stavu s draslíkem.

Pokud je však sodíku vlivem nadměrného solení moc, strhává s sebou draslík, který pak v organismu chybí.

Draslík – udržuje tonus svalů, ovlivňuje přenos vzruchů nervovými vlákny, odstraňuje únavu, spolupůsobí při tvorbě tkání a slouží jako přirozené diuretikum. Jeho nedostatek zapříčiňuje nepružnost cév.

Draslík je přítomen uvnitř buněk, zatímco sodík je v mezibuněčné tekutině. Je-li poměr sodíku a draslíku vyvážený, voda v těle a acidobazická rovnováha jsou vyrovnané, svaly a nervy fungují přiměřeně. Je-li draslíku méně, než by odpovídalo rovnováze, nervosvalové funkce se zhoršují, tělo je oslabené, svaly ztrácejí svůj tonus, reakce se horší. Opačný stav – nadbytek draslíku – je vzácný a známe jej pouze u některých frutariánů (jejichž jídlo se skládá výhradně z plodů) nebo u lidí na dietě s nízkým obsahem sodíku.

Přemíra sodíku ve tkáních způsobuje, že se na něj váže voda. Tak vznikají otoky a zároveň se zvyšuje krevní tlak. Srdce se musí více namáhat. Každý pátý občan České republiky trpí nebezpečně vysokým krevním tlakem.

Japonsko patří k zemím s nejvyšším příjmem soli na světě a také výskytem vysokého krevního tlaku. Nejčastější příčinou smrti v Japonsku je mrtvice, jako častá komplikace hypertenze.

 

Kvalitní sůl má ale pro náš organismus hned několik významů:

 

  1. Doplňuje některé chybějící minerální látky-pokud není rafinovaná (vybělená).

  2. Sůl nezbytná pro tvorbu kyseliny solné v žaludku, která je základní látkou při trávení.

  3. Správné množství soli je rozhodující pro správnou energetickou činnost ledvin.

  4. Příjmem soli regulujeme i správný poměr mezi sodíkem a draslíkem. Čím více konzumujeme tropického ovoce a brambor (které obsahují hodně draslíku), tím více je třeba solit.

  5. Uspokojení touhy po slané chuti.

  6. Při přípravě jídla ovlivňuje sůl kvalitu a dostupnost živin.

 

Slaná chuť – ovlivňuje dle čínské a japonské tradice ledviny a močový měchýř. A právě v ledvinách sídlí podle této tradice naše životní energie. Jsou-li naše ledviny v horší kondici, i naše životní síla může být oslabena. Ledviny jsou orgán, který od 20 let už jen stárne, nelze je již regenerovat. Proto bychom měli se solí zacházet opatrně, abychom si je neničili.

 

Uveďme si některé zásady, kterých bychom měli dbát při solení:

  1. Pro kojence a batolata není sůl vhodná.

  2. dítě do 1 roku života by nemělo mít přisolovanou stravu. Do 6-8 let věku by mělo mít dítě 1/4 množství soli, co používá dospělý člověk. 2) Solí šetříme i v dalších letech věku dítěte. Pokud bychom u dětí solení přehnali, mohlo by dojít ke zpomalení vývoje. V lepším případě u nich povzbudíme chuť na cukr a zmrzlinu.

  3. Při přípravě jídel je nezbytné, aby byla sůl dodávána hned při počátku vaření, aby se stala součástí pokrmu. Je-li sůl do potravin zabudována procesem vaření, je jí k uspokojení chuti potřeba méně, než je-li jídlo dosolováno až dodatečně. Přisolování volnou solí není vůbec možné doporučit: sůl, jež není v jídle vázaná procesem zpracování, se uvolňuje do organismu příliš nárazově. Pokud používáme sůl jako dochucovadlo, měla by být vždy provařená alespoň 10 min mírným varem. Je lepší, když se přidá na počátku vaření. Nikdy by se nemělo dosolovat na talíři.

  4. Jsou však i situace, kdy je výhodnější solit až v průběhu vaření. Chceme-li udělat kvalitní vývar jako základ pro polévky a omáčky, je výhodnější vložit základ (mořské řasy, tvrdé části zeleniny) do studené neosolené vody.

 

Slané potravinové doplňky harmonizují náš organismus tím, že je v nich sůl se svým energetickým protikladem propojena tepelnou úpravou, kvašením, tlakem a dlouhodobým energetickým působením. Sůl, která projde těmito procesy nezatěžuje organismus, ale naopak mu dodává cenné, snadno vstřebatelné látky.V evropské tradici je takovým doplňkem kvašená zelenina (picklies) nebo okurky. V orientálních kuchyních jich nalezneme řadu, mnohé mají někdy až zázračné účinky. Slané švestičky ume-boši, sójová pasta Miso, sójová omáčka Tamari, sezamová semínka opražená a utřená společně s vysušenou mořskou solí – tzv. gomasio. Jedná se vesměs o velmi účinné substance. Mějte však vždy na paměti naši lidovou moudrost, která praví: „Dobrého pomálu.“

 

Na trhu existuje několik druhů soli, jaká je nejlepší? :

Sůl kamenná nebo mořská ?

Odborníci na výživu mají často odlišný názor na to, jaká sůl je pro člověka vhodnější, lepší. Jestli mořská nebo kamenná.

- Kamenná sůl byla dříve také mořskou. Leží ale už statisíce let v temnotě a chladu bez pohybu. Kdežto mořská sůl je v neustálém pohybu, plná energie, slunce a minerálů.

Běžná kuchyňská sůl je většinou vysoce čištěný produkt. V procesu čištění byla původní sůl zbavena asi šedesáti prvků, které tělo nutně ke své funkci potřebuje. Nerafinovaná mořská sůl obsahuje pouze 75% chloridu sodného a zbylých 23% připadá na jiné minerály. Rafinovaná kuchyňská sůl je však téměř 99% chlorid sodný – a ostatní minerály v ní zcela chybějí.

 

Velmi vhodná je na solení Atlantská sůl která se dá koupit v obchodech se zdravou výživou buď, šedivá nebo bílá. Šedivá Atlantská sůl je těžena v ekologicky čistých místech a neprochází procesem bělení ani jódování, zůstává tak v nejpřírodnějším stavu. Je ovšem trochu dražší než jiné soli, ale její kvalita za to stojí.

Jestliže používáme sůl dodatečně jodidovanou, musíme ji pak po každém použití pečlivě uzavřít. (jód je prvek, který časem sublimuje-vyprchává, není-li v potravině přírodně navázán)

 

Možná, že k nadužívání soli tedy přispívá také nutkání doplnit tyto potřebné minerály větším množstvím té soli, která je k dispozici. Ve prospěch této domněnky mluví také fakt, že potřeba soli se podstatně sníží, užívá-li člověk po několik týdnů mořskou nerafinovanou sůl.

 

Himalájská kristalická sůl Haliti

 

Hality jsou nejkrásnější krystaly soli, plně průhledné s typickou krychlovou strukturou. Jejich největší předností není přítomnost minerálů, ale vysoký stupeň krystalického uspořádání, který vznikal po miliony let za velmi specifických přírodních podmínek. Proto jsou přirovnávány k diamantům mezi solemi. Rozdíl mezi působením halitové soli a soli průmyslovo-potravinářské na lidský organismus může být přirovnán k rozdílu působení vzduchu čistě panenské přírody a znečištěného ovzduší velkoměsta. Už více jak 3000 let se v Asii používají k léčení. Solné krystaly Hality mají vysokou schopnost ničit cizorodé látky v těle.
Hality se používají:
- zahřáté krystaly se přikládají na nemocná a bolavá místa na těle
- jako osobní kámen – pod polštář nebo nosit při sobě
- na přípravu solanky pro pitnou kůru nebo k solení pokrmů

Příprava krystalické solanky
Hality vložte do sklenice a doplňte ji čistou pramenitou vodou. Asi za 1 hodinu vznikne nasycený roztok (krystaly se v nasyceném roztoku již dále nerozpouštějí). Takto připravenou solanku můžete použít buď k solení pokrmů nebo k pitné kůře, která je vhodná k detoxikaci lidského těla. Doporučená denní dávka: 1 čajová lžíce solanky zředěná 0,2 l pramenité vody. Proces přípravy solanky můžeme s hality opakovat.

Sůl je do jisté míry návyková látka. Mnoho lidí namítne, že jim neslané jídlo nechutná. To je ovšem jen otázka zvyku, který můžeme sami změnit. Pokud je někdo zvyklý hodně solit, má posunutý práh citlivosti pro slanou chuť. Nižší koncentrace soli v potravě není schopen zaznamenat a strava mu připadá neslaná. Dlouhodobě sníženým příjmem soli se však chuťové pohárky zregenerují a za pár týdnů přirozeně reagují i na nižší množství soli ve stravě. Budeme-li si záměrně a systematicky stále přisolovat o něco méně, postupně si zvykneme jíst jídla mnohem méně slaná než dnes a začneme je považovat za chuťově naprosto vyhovující.

 

Jak si odvyknout na hodně slané pokrmy

Není to jednoduché a může se dostavit i tzv.absťák. Po pár dnech ale zjistíte, že se vám snížila nejen chuť na slané, ale i na sladké.

Při snaze omezit nadměrný příjem soli doporučujeme:

  1. odstranit slánku a „maggi“ ze stolu

  2. konzumovat co nejméně polotovarů, které jsou z výroby přesolené.

  3. Při objednávání jídla v restauraci poproste, aby jej osolili jen málo (pokud to není „hotovka“)

  4. zmenšit porce sýrů, zejména tvrdého, který obsahuje velké množství soli

  5. k dosolování používejte fermentované produkty, ve kterých sůl prošla fermentačním procesem nebo tepelnou úpravou, a které obsahují cenné výživové látky jako je miso, švestičky umeboshi, sojová omáčka Shoyu nebo Tamari.

  6. Jezte více čerstvého ovoce a zeleniny. Nepotřebujete je přisolovat. Navíc svým vysokým obsahem draslíku přispívají ke snižování krevního tlaku.

  7. Naučte se přichucovat jídla citrónovou šťávou, čerstvě posekanými bylinkami, česnekem nebo cibulí místo solení.

  8. Naučte se používat různé zeleninové soli s omezeným obsahem sodíku.

Staňte se těmi, kdo pochopili, že trvalé omezení kuchyňské soli je ta nejjednodušší změna, ale s velkým významem pro naše zdraví.

Za pár dní po těchto úpravách vám dříve chutná jídla budou připadat přesolená.

Často také není nutné mnoho solit, použijeme-li vhodné koření. Snažme se používat co nejvíce kuchyňské bylinky, jako třeba majoránku, dobromysl, bazalku, mateřídoušku, tymián, libeček a mnoho dalších, které již samotné jsou schopny dodat jídlu výraznou, přitažlivou chuť.

 

RECEPT:

Máte-li chuť na nějaký slaná mls, místo slaných brambůrek si opražte krátce na pánvi bez oleje dýňová a slunečnicová semínka. Ke konci pražení je zakápněte kvalitní sojovou omáčkou (nejlépe Shoyu nebo Tamari). Pokud ji nemáte, přidejte špetku soli hned na začátku pražení a po dokončení zastříkněte kapkou vody, aby se sůl na semínkách rozpustila.

Jak se dá sůl použít léčebně?

 

- Při průjmu a zvracení, kdy dochází k velké ztrátě vody a minerálů musíme bezpodmínečně zajistit dostatek solí a tekutin. Nejvhodnější je voda s Umeoctem (slaná šťáva ze švestiček umeboshi) nebo nesladká minerálka do které se přidá špetka soli.

- Při nízkém tlaku akutně ohrožujícím náš stav při vědomí či pocitech závrati je také dobré zkonzumovat něco slaného.

- při otravě je vhodné vypít silně slaný roztok a vyvolat tak zvracení

 

Solné obklady - se dělají tak, že se ? - 1 kg mořské soli (nejlépe atlantské), nasype na pánev a nasucho ohřeje asi na 40? C . Takto teplá sůl se dá do utěrky, zaváže se do ranečku a přiloží na potřebné místo. Doporučuji ušít si lněný nebo bavlněná sáček, který po naplnění na konci zavážeme. ( jako pytel brambor)

Pozor - nesmí to pálit.

  • Když je problém s průduškami, může se solný obklad přiložit na hrudník,

  • když je problém s močovým měchýřem nebo zánětem střeva, přiloží se obklad na břicho.

  • Může se přikládat na klouby, krční páteř (působí velmi blahodárně a protože se krční páteř špatně fixuje, můžeme jej položit na postel a lehnout si na něj).

  • Při problémech se štítnou žlázou se obklad přiloží přímo na krk.

Aplikace solného obkladu je 20 - 30 minut, u velké bolesti kloubů je to asi 45 – 60 minut.

Obklad je vhodný pro malé děti. Má dvojí působení: je protizánětlivý a vyživuje tkáň dovnitř (teplem se ze soli uvolňují stopové prvky). Je možné často opakovat, nemá žádné vedlejší účinky.

- Sůl je možno ohřívat opakovaně, je velice příjemné nechat ji nahřívat na radiátorech, obklad se může v nouzi používat i pro několik lidí, ale nejlepší je, když má každý svůj vlastní.

Sůl je potřeba občas vyměnit-dle četnosti používání a vážnosti nemoci 1 za měsíc až ? roku. Použitou sůl je nejvhodnější zakopat do země.

 

Výplach nosu – lékaři ORL doporučují při nachlazení provádět každé ráno proplachování nosu mírně slanou vlažnou vodou. Malou sklenku s osolenou vodou přiložíte k nosu. Jednu nosní dírku stiskněte a druhou dírkou pomalu vtáhněte slanou vodu. Pak ji ústy vyplivněte.

Takto proplachovat nos můžete i preventivně. („Bacili“ nemají rádi slanější prostředí, než je původní na sliznici.)

 

Solné koupele - mořskou sůl nebo krystalickou himalájskou sůl je dobré používat také do koupele. Na jednu koupel stačí 2-3 lž. Popřípadě až 5 vrchovatých lžic soli, podle množství vody ve vaně. Je-li voda ve vaně dostatečně slaná, nevyluhují se do ní minerály a stopové prvky z našeho těla. Výborná je také kvalitní sůl z mrtvého moře.

 

- Koupel by neměla trvat déle než 20 minut.

- Po teplé slané koupeli se vždy krátce osprchujte studenou vodou, povzbudíte tím svůj krevní oběh.

- Vhodná ke koupeli je zvláště kvalitní sůl z mrtvého moře nebo himalájská sůl.

- pozitivní přínos solných koupelí spočívá v: prokrvení kůže, vyplavení toxických látek z tkání, podpora látkové výměny a zajištění vyrovnané hladiny hormonů a uvolnění nervového vegetativního systému.

- působením osmotického tlaku vytahuje solný roztok odpad z tkání a dodává tělu kůží minerální látky

- Po této koupeli by jste měli alespoň hodinu odpočívat, nejlépe jít spát.

- sůl můžete promíchat s pár kapkami kvalitního éterického oleje, např. eukalyptus, meduňka, levandule, citron….Takováto koupel působí nejen na tělo, ale i na duši.

- Solné koupele by neměli provádět lidé, kteří mají nějaké onemocnění srdce, vysoký krevní tlak, zánět žil, náchylnost k embóliím.

- pokud nemáte kvalitní sůl, je dobré přidat do vody kvalitní koupelový olej (bez chemických přísad), který vytvoří při vstupu do vody na vašem těle ochranný film. Chemické koupelové pěny sice krásně voní a pění, ale jsou pro lidský organismus velikou zátěží.

 

Sůl se dá využívat nejen v kuchyni, ale i léčebně.Velmi zajímavou formou používání soli v naší domácnosti jsou solné lampy.

 

Proč je dobré používat solné lampy a jaký mají efekt na prostředí v místnosti:

V dnešní době na začátku 21. století si můžeme stěží, pokud vůbec, představit život bez elektrických zařízení. Elektrická zařízení nám usnadňují práci v kancelářích, v domovech i v dalších pracovních procesech. Mnozí z nás ale často netuší to, že tato zařízení jsou zdrojem škodlivých pozitivních iontů, které se také někdy nazývají elektrický smog. Škodlivý efekt elektrického smogu, vyplývající z koncentrace těchto škodlivých iontů, zhoršuje kvalitu vzduchu a co více negativně ovlivňuje naši fyzickou a psychickou rovnováhu.

 

Někteří vědci tvrdí, že minimální množství negativních iontů ve vzduchu by mělo být okolo 1000 - 1500/cm3. V uzavřené místnosti, kde pracuje několik lidí dohromady, klesá množství negativních iontů až na hranici 200/cm3, což je pro lidský organismus velmi zatěžující. Pozitivní efekt negativních iontů můžete pozorovat, pokud navštívíte solné doly, přímořskou oblast nebo se projdete po bouři. Takže teď víte, jak důležité je snižování elektrického smogu na minimum v místnostech, ve kterých pracujete nebo pobýváte.

 

Zdroje, které vyzařují nejvíce škodlivých pozitivních iontů:
- Monitory počítačů, televizory a rádiové přijímače, elektrické přímotopy a ohřívače, vysoušeče vlasů, vysavače, mikrovlnné trouby, tabákový kouř atd.

Nejlevnější a nejjednodušší cesta jak bojovat proti elektrickému smogu je pravidelné větrání prostoru, kde se vyskytuje několik lidí pohromadě nebo kde se nachází několik elektrických zařízení. Můžete také použít ionizátory vzduchu, které jsou ale bohužel dost drahé. Proti elektrickému smogu jsou tedy kromě větrání naším velkým pomocníkem právě SOLNÉ LAMPY vyrobené z Himálajských solných krystalů. Solná lampa je přírodní ionizátor, který efektivně uvolňuje negativní ionty. Efekt ionizace vzduchu pomocí soli pochází z fyzických a chemických vlastností soli, který byl objeven před mnoha lety. Účinek ionizace solné lampy se zvyšuje zahřátím solného krystalu, pomocí žárovky umístěné uvnitř lampy nebo čajové svíčky. Výsledný efekt ionizace je zlepšení kvality našeho prostředí a ovzduší.

Solné krystaly mají pozitivní účinky na dýchací cesty, oběhový systém a zlepšují imunitu organismu, usnadňují dýchání astmatikům. Lékaři doporučují solné krystaly z Himálaje při různých alergiích, respiračních problémech a nemocích krevního oběhu. Díky svým krásným a bohatým barvám se solné krystaly používají při terapii s barvami (chromoterapie). Jejich zklidňující světlo pomáhá neurotickým osobám a lidem trpícím nespavostí. Solné lampy jsou také oceňovány znalci Feng Shui.

Působení soli v duchovně-duševní oblasti

Sůl je stabilizujícím prostředkem který člověku pomáhá překonávat slabosti. Zvláště ji lze doporučit lidem v situaci, kdy před nimi stojí nějaký obtížný úkol, jako např. zkouška a kteří nenalézají nutnou sílu k vyřešení tohoto úkolu. A kteří se pokoušejí před tímto úkolem nebo problémem utéci.

Sůl člověka vrací zpět na zem do skutečnosti, dává mu však dostatek energie, aby zkoušce stojící před ním nejen čelil, ale také ji zvládnul.

Pokud však člověk soli přijímá příliš mnoho, je přízemní, tvrdý, stažený, nedokáže se odpoutat o pozemských problémů a statků…



 

N2I1Z